Přesvědčení a jeho vliv

Určitě moc dobře víme, jak moc nás naše přesvědčení ovlivňují. Někdy si je ale ani neuvědomujeme, bereme je jako hotovou věc, prostě "to tak je"... a přitom je to třeba jen názor, který panuje u vás doma.

Všechno, co si o sobě myslíme, formuje to, jak se k sobě i k ostatním chováme. Vzpomínám si, jak jsem kdysi ve škole dělala referát o knize, kterou jsem musela povinně přečíst – byl to Orwellův román 1984 a já ho fakt nesnášela. Samozřejmě se to promítlo i do mého projevu a paní profesorka mě tehdy dost zpražila za to, jak jsem o ní mluvila. Prý to bylo nespisovné, nedávalo to smysl a jak si vůbec můžu dovolit takhle o tom mluvit... a přidala ještě pár podobných "povzbuzujících" slov, která mě utvrdila v tom, že vlastně neumím mluvit. Od té doby jsem měla hrozný strach mluvit před lidmi. Začala jsem chodit na různé kurzy komunikace, pravidelně jsem navštěvovala Toastmastery, kde mi pokaždé bylo fyzicky zle, strašně mě bolelo břicho.

I když jsem se snažila sebevíc, abych se v komunikaci zlepšila, moje silné přesvědčení o tom, že to nezvládnu, se jen tak nedalo zlomit. Všechno jsem brala moc vážně a s mým projevem jsem nikdy nebyla spokojená.

Až když jsem se ponořila do osobního rozvoje a začala zkoumat, proč vlastně přemýšlím tak, jak přemýšlím, jaká jsou moje přesvědčení a na čem stojí, teprve tehdy jsem začala být mnohem víc v pohodě, když mluvím před ostatními.

Chápu, že můj projev nikdy nebude perfektní a někomu se můj způsob mluvy pořád nebude líbit, ale už s tím prostě nebojuju. Přijímám to a je to obrovská úleva :)

Zkuste se zamyslet nad svými přesvědčeními, která začínají slovy: Já jsem..., život je..., soused je... A pak se sami sebe zeptejte: Je to opravdu pravda?